A prosím vás, je to lokální?


Otázka, kterou slyšíme snad v každém díle Prostřena. Jestli je to či ono domácí, lokální, každý si tam nadhání své vlastní ego, a přitom potom se vypnou kamery a každý si jde nakoupit portugalské jahody a čínský česnek, zatímco si uvaří fazole z plechovky. Lidé jsou možná právě proto tolik vysazení na české výrobky, už jen tak z vlastního pocitu viny. Protože české výrobky tu byly stále, jenom poptávka se zaměřila spíše na zahraniční výrobky – což si ale nechce nikdo připustit. Proč bychom si to také připouštěli? Vždyť za to přece může Kalousek!
mladé stromky 

Made in CZ

Nálepka, která označuje původ zboží, by vždy měla být správná, můžete se tedy spolehnout, že zboží bylo vyrobeno v Česku. Jenomže pod pojmem vyrobeno si můžete představit toliko různých významů. Pokud se součástky auta vyrobí v Číně, tady se auto zkompletuje, je to poté české auto? Fakticky ne, ale oficiálně nic víc českého na trhu nenajdeme. A stejně tak je to s džusy, pivem, jídlem, pitím, sladkostmi. Sice výroba se děje u nás, ale suroviny mohou být naprosto stejné, jako byste si normálně koupili v obchodě. Například těžko věřit obchodníkům u cesty, že jejich zboží je české. Hlavně, když jahody prodávají na jaře. Naše společnost si sice zvykla, že když chce někdo jahody, tak prostě jahody mít bude, i kdyby byla ta nejtužší zima – jenomže pokud chceme lokální potraviny, takhle to jít nemůže. Místní zemědělci neumějí čarovat, nedokáží si udělat umělé slunce na obloze a pak si tam pěstovat jahody celý rok.
hlava krávy 
Stát určitě značkou nic negarantuje. To si výrobce, nebo vy jako výrobci, určujete sami. Samozřejmě, pokud to tak není, musíte se poté zodpovídat obchodní inspekci a budete nařčeni z klamání spotřebitele, ale více méně, pokud oči nevidí, srdce nebolí. Stát se nemůže totiž „angažovat“ v propagaci výrobků, byť by jahody mluvily česky, protože tak by porušil rovnováhu, která je nastolena vnitřním trhem.

4.2
42